Fytoterapie 3. ročník
Ve 3. ročníku fytoterapie tradiční čínské medicíny objevíme šest rozvracečů (liuyin – vítr, chlad, vlhko, sucho, vedro, horkost a oheň) a naučíme se pomocí bylin řešit onemocnění způsobené právě vnějšími příčinami.
Budeme uvažovat působení vnějších příčin nemocí (šest rozvracečů). Jejich vliv dáme do souvislosti s vnitřním stavem člověka (konstitucí) a možnou vnitřní příčinou onemocnění (aktuální stav). Se znalostí kontextu vybereme účinné fytoterapeutické prostředky a docílíme tak efektivní terapie.
Termíny seminářů
připravujeme na rok 24/25
Co budete umět?
- 1
Používání
- Absolvent je schopen samostatné práce na poli hotových základních směsí čínské fytoterapie, ať již v klasické formě drcených sušených bylin či odvarů z nich, nebo modernějších koncentrovaných pokroutkách či tabletách.
- 2
Kontraindikace
- Má předpoklady být dobrým poradcem schopným mj. vyhodnocovat vlivy kombinování bylinných směsí s dalšími potravinami, vč. západních bylin, a být nápomocen klientům i pracovníkům ve zdravotnictví při vyhodnocování rizika interakcí bylinných směsí s vybranými západními léčivy.
- ×
Zakázkové míchání není předmětem ani cílem studia
- S ohledem na stav národní legislativy a „omezenému“ rozsahu výuky není předmětem ani cílem studia problematika sestavování individuálních polykompozitních (vícesložkových) receptur z jednotlivých bylin, tzv. individuálního/zakázkového míchání.
Plán studia
Třetí ročník absolventům rozšíří a prohloubí doposud probranou látku, neboť optika výběru a analýzy směsí se přesune na příčiny onemocnění – šest rozvracečů (liuyin). Jde o enviromentální faktory, šest čchi (liuqi), které svojí relativní přílišností či nesezónností zapříčiní vznik chorob.
Suwen říká: „Sta onemocnění jsou vyvolány větrem, chladem, vedrem, vlhkostí a ohněm."
Vodítkem při zvažování rozvracečů jako příčin onemocnění je roční období, v němž nemoc vypukla. Na jaře lze často očekávat jako příčinu vítr (resp. různé kombinace vítr, chlad, vlhko a oheň), v létě vedro (vítr, chlad, vedro, vlhko a oheň), přes babí léto vlhkost, na podzim sucho (vítr, chlad, sucho a oheň) a v zimě chlad (vítr, chlad, oheň). Neplatí to ovšem absolutně, rozvraceče mohou působit během celého roku, neboť i příroda ztrácí svůj řád, a my se navíc z přírody uchylujeme do různých umělých prostředí.
Vítr
Vítr je předchůdcem sta onemocnění, je lehký, má tendenci stoupat vzhůru a rozptylovat se, je pohyblivý a proměnlivý. Vzhledem k této povaze chorobné stavy jím způsobené obvykle vznikají náhle a rychle i odeznívají, jejich příznaky jsou nestálé.
Práce s vnějším větrem je součástí mnoha směsí otevírajících povrch, tehdy se vítr rozptyluje a odvádí pryč směrem k povrchu, nejčastěji teplými a vysušujícími prostředky. U obtíží vnitřního větru se využívá prostředků pro tišení, uklidnění vnitřního větru, ty nebývají teplé a vysušující, neboť by dále zraňovaly tekutiny, nebo rodily oheň; na to se nesmí zapomínat u směsí s prázdnotou jin či stoupáním jangu. Jiné směsi cílí v různých poměrech i na kombinaci vnitřního a vnějšího větru, protože oba větry se vzájemně rodí a rádi kombinují, takže někdy bývá hranice mezi nimi celkem rozostřená.
Chlad
Chlad je jinová škodlivost, způsobuje stahování, zahušťování, blokády toku qixue s následnými bolestmi, poškozuje jangovou čchi a oslabuje procesy přeměny, což vede ke zmnožování se vlhkosti. Vyvolává tři okruhy syndromů – na povrchu, uvnitř a v drahách/cévách.
Vnější chlad umí i přímo zranit vnitřek, tedy hlubší úrovně těla. Nadměrný příjem chladných potravin a nápojů může též vést ke vzniku vnitřního chladu.
Podle úrovně, hloubky zasažení chladem se vybírají směsi a byliny. Povrchové syndromy chladu řeší byliny a směsi z kategorie otevírání povrchu (též nazývaná metodou vyvolávání pocení), jde o směsi zahřívající dráhy a rozptylující chlad. Chlad má sklon k zahrazování středního zářiče, pak se používají směsi zahřívající střed a rozptylující chlad. Poslední kategorií jsou směsi určené na závažné stavy, kdy chlad způsobuje kolaps jangu, kdy je třeba přinavracet jang a zachraňovat protichůdné.
Letní vedro
Letní vedro je horké povahy, vzestupných a rozptylujících tendencí, poškozuje tekutiny, jakož i pravou čchi, a ze všech škodlivostí dokáže nejrychleji vyvolat onemocnění a často se kombinuje s vlhkostí. Rozlišuje se mezi jinovým vedrem (yinshu), které vzniká z napadení chladem v letním období, a jangovým vedrem (yangshu), což je napadení horkem.
Směsi v sobě musejí obsahovat jak ochlazování (štiplavě chladným nebo štiplavě teplým způsobem), tak nápravu mechanismu čchi (navyšování čchi se zahříváním či vysušováním) a též rození tekutin sladkým a svěžím.
Vlhkost
Základními vlastnostmi vlhkosti je těžkost, lepkavost, klesání dolů a zahušťování. Obvykle vytváří překážky pro pochyb mechanismu čchi, vede k akumulaci tekutin, oslabuje jangovou čchi, a tím i procesy přeměny a ztěžuje vylučování. Často se spojuje s horkostí, chladem a větrem, působí ve všech částech těla, potíže jí vyvolané bývají fixovány na jednom místě, vyvolává pocit tíhy v těle a tupého tlaku v hlavě. Vlhkost se vyvíjí pomalu a setrvává v těle. Souvisejí s ní i mokvavé vyrážky. V širším záběru se budeme věnovat i vlhkosti vnitřního původu, vč. tanyin.
Nejčastěji se používají směsi a byliny dvou typů. Buď štiplavé, aromatické a teplé, které vysušují vlhkost. Nebo sladké a fádní, které vlhkost odfiltrovávají. V případě prázdnoty sleziny je třeba zohlednit i terén a posilovat slezinu.
Sucho
Sucho do těla vniká ústy a nosem, napadá plíce, vysušuje tekutiny a způsobuje zadrhávání, vnitřní sucho, praskání. Vede ke zhoršování výkonnosti vnitřního svlažování a vyživování, protože vysušuje krev a yingqi. Sucho je spojováno s podzimem, což má předobraz v situaci, jaká panuje v severní Číně. Nemusí tomu tak být všude po světě, navíc s rozvojem vytápění (zejména paneláky!) a klimatizacemi. O této vnější suchosti se mluvilo výše. Oproti ní stojí vnitřní suchost, která vzniká v důsledku ztrát esence orgánů a vyčerpání tělesných tekutin.
Toto rozdělení platí i ve fytoterapii, kdy na vnější suchost se používají jemně rozptylující a zvlhčující prostředky, pro vnitřní doplňující jin a zvlhčující suchost.
Horkost a oheň
Oheň je vyšším stadiem horkosti, vzniká vystupňováním horkosti vytvářené v organismu z vnějších škodlivostí v průběhu boje řádné a škodlivé čchi. Oheň má spalující vlastnosti, proto obzvláště nepříznivě působí na jinové substance a tekutiny, vysušováním může vyvolat pohyb vnitřního větru, nebo krvácení, spálí-li cévky. Rozeznává se oheň plný (shihuo) a prázdný (xuhuo), kdy v tomto kontextu je xuhuo následkem shihuo, a to v situaci, kdy již došlo k poškození pravé jin.
Již Suwen říká, že je třeba ochlazovat, co je horké. Plnou horkost nejčastěji tedy pročišťujeme, tedy obnovujeme běžnou teplotu a svěžest těla. Horkost vnějšího původu přetrvávající na povrchu odvětráváme prostřednictvím metody otevírání povrchu. Horkost lze odvádět i spodem, v rámci metody spouštění dolů, což je metoda vhodná při nahromadění a zauzlení se horkosti uvnitř.
Směsi bývají v herbářích kategorizovány nejčastěji na ty, které pročišťují horkost z qifen; pročišťují yingfen společně s ochlazováním krve; pročišťují horkost a odstraňují jedovatosti; současně pročišťují horkost z qifen a xuefen; pročišťují horkost z orgánů; a pročišťují horkost z prázdnoty.
Kombinace rozvracečů a konstituční typy
Škodlivé působení šesti rozvracečů po vniknutí do těla má jisté zákonitosti dané jejich primárními vlastnostmi, které jsou ale dále i ovlivněny prostředím, terénem. U osoby jangového typu se budou rozvraceče přeměňovat spíše do horkosti, zatímco u lidí s převahou jin podpoří spíše tvorbu chladu. Aby vše nebylo šablonovité, tak se rozvraceče obvykle a rádi kombinují, takže působí např. jako větrný chlad, vlhká horkost, horký vítr atp.
Příčiny nemocí
Kromě šesti rozvracečů neopomeneme i další příčiny nemocí, protože pro každého rozvraceče budeme zkoumat, jak působí v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu. Jinými slovy jde o hranice vnějších, vnitřních a skrytých škodlivin. A také to, jak se pojí či projevují u základními konstitučních typů.
(Texty k rozvracečům použity z: Ando V. Klasická čínská medicína, díl V. Svítání 2001.)
Za roční poplatek získáte:
- 24 výukových dní (5 seminářů × 4 dny + 1 seminář × 4 dny)
- Základní výukové materiály v tištěné podobě.
- Poznáte tajemství fytoterapie optikou pěti hybatelů.
- Nové přátele, zážitky a zkušenosti.
- Výhody členů:
- Půjčování odborné literatury v knihovně TČM zdarma.
- Postgraduální semináře za zvýhodněnou cenu.
- Pravidelné zasílání tištěných Členských informací.
- Zvýhodněné ceny u našich partnerských organizacích.
Hlavní lektorka fytoterapie
Mgr. Jana Krameriová
terapeutka tradiční čínské medicíny, antroposofické medicíny a odbornice na fytoterapii. Absolventka přírodovědecké fakulty univerzity v Olomouci, Londýnské školy klasické homeopatie, jedna z prvních absolventek 1. školy TČM®, lektorka TČM a antroposofické medicíny.