Co ještě víme o koronaviru a TČM?

Přidáno: 10. 4. 2020 20:21:13

10 Duben 2020

Jak si s nemocí Covid-19 poradili v čínských nemocnicích? A jak nám mohou pomoci bylinky, které se právě teď probouzejí do jara? Čtěte o koronaviru a tradiční čínské medicíně v pokračování od Ludmily Bendové.

Koronavirus v zajetí TČM! (Coronavirus photo by CDC on Unsplash)

Koronavirus v zajetí TČM po měsíci zkušeností. (Coronavirus photo by CDC on Unsplash)

Jaká je situace v Číně

Kdo je prof. Dr. Zhang Boli

Dr. Zhang Boli je odborníkem na vnitřní čínské lékařství, prezidentem Čínské akademie inženýrství, ředitelem Ústavu medicíny a hygieny, prezidentem Tianjinské univerzity tradiční čínské medicíny a čestným prezidentem Čínské akademie čínských lékařských věd (CACMS – Chinese Academy of Chinese Medical Sciences), ze které pochází i nobelistka Tu You-you.

Během boje proti SARS v roce 2003 působil jako vedoucí prvního zdravotnického týmu čínské medicíny vytvořeného k boji proti SARS. V únoru 2020 vedl v reakci na novou epidemii COVID národní tým profesionálů čínské medicíny složený z lékařských týmů z Tianjinu, Jiangsu, Hunanu a dalších provincií do provincie Wu-chan. Národní tým byl umístěn ve Wuhanské nemocnici tradiční čínské medicíny Jiangxia Fangcai.

V roce 2010 přednášel na 2. pražském kongresu tradiční čínské medicíny, který pořádala Československá SinoBiologická Společnost.

Setkávala jsem se s ním opakovaně i na kongresech v Tianjinu. Gratuloval nám k výsledkům naší sociologické studie v roce 2018, o které jsem v témže roce právě na těchto kongresech přednášela. Vždy mě udivovala jeho lidskost a přátelství k tak bezvýznamné osobě (sic!) z malinké země uprostřed Evropy.

Situace v Číně se pomalu vrací k normálu a je možné vyhodnocovat výsledky. Na rozdíl od západní medicíny, která hledá jeden lék na koronavirus případně vakcínu, což je velmi nákladné i složité, se tradiční čínská medicína (TČM) soustředí na posílení imunity pacienta jednoduchými prostředky dostupnými každému. Oba systémy se tedy skvěle doplňují, což je v Asii běžně využíváno. TČM se uplatnila i při léčbě koronaviru přímo ve Wuchanu. Jedna z dočasných nemocnic zde léčila 653 pacientů s mírnými příznaky infekce koronavirem pouze pomocí TČM a nikdo z pacientů nepřešel k závažné formě infekce a zároveň nikdo z lékařů neonemocněl. Profesor Zhong Nanshan vedoucí Národní zdravotní komise Číny sepsal tyto zkušenosti pro Evropskou respirační společnost (European Respiratory Society) s důrazem na fakt, že TČM pomáhá v boji s koronavirem a infekcemi.

Z 630 nemocnic TČM v Číně bylo do provincie Hubei posláno 3200 lékařů této specializace, přičemž tři akademici Zhang Boli, Huang Luqi a Tong Xiaolin zajišťovali dohled. 72letý profesor Zhang Boli z Tianjin University of TCM (TUTCM) odborně zajišťoval chod nemocnice Jiangxia. Nemocnice Jiangxia totiž byla jednou ze 16 dočasných nemocnic postavených ve Wuchanu. Tyto nemocnice měly za hlavní úkol izolovat pozitivní pacienty s mírným průběhem od rodiny,  neboť v malých čínských bytech byla karanténa kontraproduktivní. Léčili v ní 564 pacientů s mírnějšími projevy koronaviru, u kterých uplatňovali veškeré metody TČM nejen byliny, ale i akupunkturu, masáže, tchajtičchuan, cvičení osmi brokátů a další. K dispozici měli i veškerou moderní laboratoř a vyšetřovací metody jako CT apod., aby bylo možno kvalitně zachytit výsledky. 70 000 dokumentovaných vyléčených pacientů a 12 studií vzbudilo pozornost a některé metody TČM byly převzaty v 90 % nemocnic v této provincii minimálně jako součást rehabilitace po těžké formě onemocnění Covid-19, která zanechává nemocné s únavou a dýchacími obtížemi.

Profesor Zhang Boli a MUDr. Ludmila Bendová

Prof. Zhang Boli a MUDr. Ludmila Bendová.

Uplatnění TČM při léčbě Covid-19

Bylo zjištěno, že obecně vzato 10–13 % případů onemocnění Covid-19 končí u závažné formy zápalu plic. U pacientů léčených TČM, však k závažnému stavu došlo jen u 2–5 % pacientů. Pomocí TČM získali pacienti více času pro boj s infekcí a zpomalilo se uplatnění západní medicíny, která byla nakonec nutná pro o 50% menší počet případů. Navíc nemocní léčení bylinami TČM měli zdravější laboratorní hodnoty vyšetření krve, konkrétně hodnoty lymfocytů a leukocytů, u kterých dochází u Covid-19 k poklesu. Zrádnost onemocnění Covid–19 však spočívá i v tom, že i u těch 80 % pacientů tzv. mírného průběhu může v několika dnech dojít k ohrožení života. TČM se pak uplatnila i u těchto závažných stavů, které léčily týmy sestavené z několika lékařů západní medicíny a jednoho lékaře TČM, takže docházelo k unikátní spolupráci. Bylinné prostředky TČM pomáhaly pacientům s ventilací i vysokými horečkami a tlumily excesivní reakce imunitního systému na infekci, takže nebylo nutné užívat tolik západních léků. TČM se uplatnila i při léčbě stavů po Covid–19 v prevenci vzniku plicní fibrozy a při obnovení kardiopulmonálních funkcí. Výsledky TČM vzbudily zájem i v zahraničí a Daejion univerzita z Jižní Koreje, Toyo lékařská škola z Kobe z Japonska a Lékařská škola z Říma rovněž projevily zájem o čínské odborníky, kteří nyní působí v těchto zemích a pomáhají zvládat nápor nemocných. Čína rovněž poslala své odborníky a prostředky do Iránu a Iráku.

Rozhovor s profesorem Zhang Boli o jeho osobní zkušenosti s vedením týmu tradiční čínské medicíny na wuchanských antikoronavirových klinikách a dočasných nemocnicích.

To co je zajímavé, je postup léčby a především 50% úspěšnost prevence závažného stavu Covid19. V Číně je totiž celkem kolem 18 000 nemocnic a z toho je 3000 nemocnic orientováno výhradně na TČM. Samozřejmě nemocnice obou typů a to jak západní tak i východní musí vždy mít i oddělení protilehlého oboru. V TČM nemocnicích tak samozřejmě existují i veškeré laboratoře a vyšetřovací technika medicíny západní včetně oddělení pro akutní péči. Naopak v každé nemocnici, byť čistě orientované na západní medicínu musí být alespoň jedno oddělení akupunktury nebo čínské fytoterapie.

Nejčastěji využívané směsi

Mezi nejčastější směsi uplatňované ve Wuchanu byla i Qingfei tang (Odvar na pročištění plic BWO1.9) nebo Qingqi huatan wan (Pokroutky pročištění čchi a přeměny hlenů BNX1.9), případně směsi podobné GM T 82 Čistý kov. V případě výrazných příznaků vlhkosti byly užity i odvary na bází Huoxiang zhengqi san (Prášek s natí agastachu pro řádnou čchi MHX1.9). Čistě preventivně a na posílení celkového stavu byly užívány Yuping feng san (Prášek nefritového paravánu WCE9.9), často s malým množstvím Sangju yin (Nápoj s listy morušovníku a květy zlateně EBF1.9), případně Yangwei xiangsha liujunzi tang wan (Prášek odvaru šesti šlechticů na vyživení žaludku s chrpovníkem a jamajským pepřem WCX4.8) nebo Shenling baizhu san (Prášek s všehojem, pórnatkou a atraktylodem WCM3.9).

Pan profesor Zhang Boli v on-line rozhovoru uvádí i bylinu účinnou právě na Covid–19. Jedná se o huzhangRhizoma Polygoni cuspidati, o které již dříve bylo známo, že je účinná i proti MRSA (methicilin rezistentní zlatý stafylokok). Též mě potěšilo, že pan profesor doporučuje stejné alternativní byliny jako prof. Leung a další v našich směsích. Konkrétně se jedná o užití xiangru – Moslae herba tzv. letní mahuang, která se ve stejné indikaci užívá v létě místo mahuang – Herba ephedrae u nás obtížné dostupné kvůli drogové scéně. Dále jmenuje i baizhi – Angelica dahurica nebo ganjiang – čerstvý zázvor místo mírně toxické xixin – Herba asari apod. Přednášky pana profesora Zhang Boli jsou totiž zážitek i požitek!

Pamatujte si!

Jediná správná bylinná směs určená pro všechny neexistuje. Na základě diagnostiky vám vhodnou směs doporučí praktik tradiční čínské medicíny.

Samozřejmě výběr směsí musí odpovídat stavu individuálního pacienta a rozsah užívaných bylin i směsí v řadě případů vybočuje z běžné situace. Součástí léčby, prevence a zejména rehabilitace však byly i čínské masáže tchuejna, guasha čínská cvičení čchikung nebo tchajtičchuan a osm brokátů. Čínské prameny uvádí nutnost sledovat pacienta i po vyléčení ze závažné fáze Covid-19, a to po dobu až tří let s podporou všech prostředků posílení zdravotního stavu.

Multivitamíny v bylinkách

Multivitamíny rostou na louce

  • podběl
  • plicník lékařský
  • sléz proskurník
  • kopřivy
  • pampeliška
  • sedmikráska
  • bršlice kozí noha
  • popenec
  • ptačinec
  • černý bez
  • tužebník jilmový

Jak se chránit v nastalém čase promořování populace koronavirem? Hygienické zásady jsou samozřejmostí a v tomto směru odkazuji na obecné pokyny Ministerstva zdravotnictví. Z pohledu TČM je především nutno si uvědomit zásady zdravého životního stylu podle taoistické filosofie. Tedy dodržovat pravidelnost spánku a bdění, příjmu stravy, tělesné zátěže i odpočinku.

Příroda nám právě teď  (duben 2020) nabízí nepřeberné množství mladých zelených lístků s ohromným množstvím rašící energie, která podporuje celé tělo a především játra i plíce. Do lesa se stále chodit smí a skoro všechny následně vyjmenované byliny jsem tam minulý týden našla! (Pro obsah léčivých látek a užití, prosím, vizte zdroje na konci článku.) Léčivý přímo na plíce je podběl (Tusilago farfara), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), islandský lišejník (Cetraria islandica), sléz proskurník (Althae officinalis) nemluvě o kopřivách, pampelišce, sedmikrásce, bršlici kozí noze (Aegopodium podagraria) nebo popenci (Glechoma hederacea) či ptačinci (Alsinula media) nebo medvědím česneku (Allium ursinum) atd., nemluvě otymianu, yzopu, saturejce a dalším koření, které máte přímo v kuchyni. Za chvíli pokvete i květ bezu nebo tužebníku jilmového což jsou skvělé zdroje potopudných salicylátů na prvotní známky infekce ve vrstvě tchajjang i vrstvě obrany.

Podběl zjara

Z pohledu moderní výživy se doporučují až 3 gramy vitaminů C v liposomální lehce vstřebatelné formě. Je známo, že tento vitamín je z přírodních zdrojů lépe využitelný, takže má význam i šípkový čaj nebo právě trs mladých pampeliškových lístků či kopřivových lístků, které v tuto dobu obsahuje stejné množství vitaminu C jako jeden pomeranč. Dokud nevykvete květ jsou pampeliškové listy jen slabě nahořklé a velmi dobře chutnají se zálivkou z jablečného octa a olivového oleje, což vám zároveň dodá i správné probiotické kultury do zažívacího traktu, kde sídlí základ imunity. Při troše štěstí takto získáte i vitaminy E i A, a když k tomu přidáte alespoň hodinku na jarním sluníčku, tak máte možnost si doplnit i vitamin D. Opomíjený zdroj, pro imunitu zásadních omega 3 nenasycených mastných kyselin, jsou i mořské řasy (například kombu – Laminaria digitata, haizao a další), které v TČM užíváme i na odhlenění a rozpuštění tchanu. Navíc podle západní medicíny mají mořské řasy, stejně jako dřevokazné houby, schopnost odvádět z těla těžké kovy a další toxické látky.

Vitamíny v tabletkách

Ze západních zdrojů se často uvádí velká účinnost na koronavirus u infuzí až 30 g vitamínů C denně, podaným nitrožilně i pacientům ve vážném stavu. Pokud užíváme vitamin E, mělo by to být spolu s jídlem a v jednorázové denní dávce 100 mg a spolu se selenem a zinkem, což jsou dva důležité stopové prvky pro imunitu. Hodnoty vitaminu D jsou u naší české populace v zimních měsících výrazně snížené a často se pohybují pod dolní hranicí 50 nmol/l, přičemž za ochranné i proti nádorům se považují až hodnoty nad 100-150 nmol/l. Je tedy rozumné v době od října do dubna užívat přírodní zdroje tohoto vitamínů jako jsou například tresčí játra či sardinky nebo rybí oleje apod. Pokud ho užíváme jako doplněk pak, by měl být ve formě D3 a v kombinaci s vitamínem K2, který podporuje jeho správné využití. Doporučené dávkování se pohybuje od 5000 - 10 000 IU (mezinárodních jednotek) 1× týdně nebo měsíčně, až po denní konzumaci 50 mikrogramů vitamínu D3. Jeden mikrogram by se měl rovnat 40 IU mezinárodních jednotek, takže 2000 IU denně. Vitamíny rozpustné v tucích lze předávkovat, včetně vitamínu D, což se projevuje jako svalová slabost, zácpa, zvýšené hodnoty vápníku v krvi a nebezpečí vzniku kamenů v ledvinách, tento stav je však velmi vzácný. Nicméně je užitečné nechat si vitamin D občas změřit.

Dřevokazné houby na talíři

V číských, na rozdíl od zdrojů ze západních alternativních kruhů, nenalézáme tolik informací o užití samostatných dřevokazných hub v prevenci infekcí. Zřejmě je to z důvodu nedůvěry, se kterou jsem se setkala u Číňanů u tablet hub pěstovaných na ekologických půdách na západě. Jednoznačně preferovali přírodní zdroje těchto houbiček, které jsou zvyklí jíst opravdu denně ve svém jídle a ve velmi chutné podobě.

Některé vzácné dřevokazné houby jsou však v dnešní době v přírodě již vyčerpané, nebo přímo vyhubené. Naopak houby jako donggu neboli xianggu (lentinus edodes – shiitake) nebo jidášovo ucho či hlíva ústřičná, rosolovka stříbrná (Tremella fusiformis – baimuer - pajmuer) můžeme konzumovat čerstvé či sušené přímo v jídle i u nás. Vřele jsou doporučovány právě na posílení plic, sídla naší obrany, stejně jako ječmen – kroupy či vločky a mouka z něj a obecně lehká i pestrá strava.

Houbová výživa

Blahodárné účinky dřevokazných hub již vyzkoušelo mnoho pacientů a rozhodně ji lze jen doporučit nehledě na ohromné množství výzkumů potvrzujících jejich kladné účinky i na vyrovnanou imunitu. Regulují totiž prozánětlivé i protizánětlivé buňky naší krve a tak mohou působit jak proti infekcím a správné reakci na ni, tak i proti nádorům a autoimunitním chorobám. V této souvislosti se nejvíce doporučují houbičky Coriolus a Shitake. Jsou to však dietetika, takže jejich pozitivní účinky nemůžeme čekat v rozmezí dnů nýbrž měsíců až roku.

Ve zdravém těle zdravý duch a veselá mysl půl zdraví

Psychika má bezprostřední vliv na naši imunitu a vše zlé jednou skončí, takže přejme si navzájem co nejvíce sil a pozitivního myšlení, abychom vše dobře zvládali.

MUDr. Ludmila Bendová

MUDr. Ludmila Bendová

Zakladatelka 1. školy tradiční čínské medicíny – TČM®,
terapeutka TČM, lektorka.

Zdroje

  1. SARS Clinical Trials on Treatment using a Combination of Traditional Chinese Medicine and Western Medicine. Geneva: WHO; 2003. Dostupné na: http://apps.who.int/medicinedocs/pdf/s6170e/s6170e.pdf.
  2. Lau J, Leung P, Wong E, Fong C, Cheng K, Zhang S, et al. The use of an herbal formula by hospital care workers during the severe acute respiratory syndrome epidemic in Hong Kong to prevent severe acute respiratory. J Alternat Complement Med 2005;11:49-55.
  3. Xu J, Jiang X, Liu F, Zhang W. Clinical observation of Yinhua Yupingfeng Decoction in preventing SARS: analysis of 163 first-line medical staff. Conference on the prevention and treatment of SARS in integrated traditional Chinese and Western medicine in five provinces of North China. Beijing, 2006:158-159.
  4. Zhang L, Chen B, Zeng H. Analysis of fangdu decoction on SARS and zero infection in hospital. Chin J Hosp Pharm (Chin) 2005;25:59-60.
  5. Yang Y, Islam MS, Wang J, Li Y, Chen X. Traditional Chinese Medicine in the Treatment of Patients Infected with 2019-New Coronavirus (SARS-CoV-2): A Review and Perspective. Int J Biol Sci 2020; 16(10):1708-1717. doi:10.7150/ijbs.45538. Available from http://www.ijbs.com/v16p1708.htm
  6. Huan-Tian Cui, Yu-Ting Li, Li-Ying Guo, Xiang-Guo Liu, Lu-Shan Wang, Jian-Wei Jia, Jia-Bao Liao, Jing Miao, Zhai-Yi Zhang, Li Wang, Hong-Wu Wang, Wei-Bo Wen. Traditional Chinese medicine for treatment of coronavirus disease 2019: a review. Traditional Medicine Research, 2020, 5(2): 65-73. doi: 10.12032/TMR20200222165  URL: https://www.tmrjournals.com/tmr/EN/10.12032/TMR20200222165
  7. Weina Jia,1,2,3 Chunhua Wang,1,2,3 Yuefei Wang,1,2,3 Guixiang Pan,1,2,3 Miaomiao Jiang,1,2,3 Zheng Li,1,2,3 and Yan Zhu1, Research Article | Open Access, Volume 2015 | Article ID 731765 | 19 pages | https://doi.org/10.1155/2015/731765
  8. Qualitative and Quantitative Analysis of the Major Constituents in Chinese Medical Preparation Lianhua-Qingwen Capsule by UPLC-DAD-QTOF-MS
  9. www.eLotus.org/content/tcm-resources-COVID-10
  10. WHO –  https://www.who.int/emergencies/diseases/novel-coronavirus-2019
  11. UK NHS – https://www.nhs.uk/conditions/coronavirus-covid-19/
  12. US CDC – https://www.cdc.gov/coronavirus/2019-ncov/index.html
  13. NCCAOM – UPDATES ON CORONAVIRUS (COVID-19)
  14. World Health Organization (WHO) – Coronavirus (COVID-19) outbreak
  15. Centers for Disease Control and Prevention (CDC) – COVID-19 Situation Summary
  16. Korbelář, Endris : Naše rostliny v lékařství, Avicenum 1981
  17. Jiří Janča, Jozef A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, Eminent 1994
  18. Karol Mika : Fytoterapia, Osveta 1988
  19. Michael Castleman: Velká kniha léčivých rostlin, Columbus 2004
  20. Thomas Avery Garran: Naše bylinky v tradiční čínské medicíně, Cpress 2019
  21. Jeremy Ross: A clinical materia medica, Greenfields press 2010
This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.

Přihlášení

Naše webové stránky používají cookies. Přečtěte si, jak tyto soubory používáme .