Jak se projevuje hybatel země

Jak se starat o orgány země

Co v jíst v prodlouženém letě/mezidobí

Sladké nejsou sladkosti

10 tipů na podporu orgánů země

Typickým projevem prvku země je babí léto. Jangová energie klesá a přeměňuje se v energii jinovou. Dny jsou sice ještě teplé, ale znatelně se zkracují, rána jsou chladná a vlhká, slunce již nevládne svou spalující mocí. Svou sílu nám naopak dává v dozrávajících plodech. Rajčata, papriky, dýně, cukety, lilky, meruňky, švestky, zelí nebo kapusty jsou všechno tranformovaná energie ohně v něco hmatatelného.

Dalším projevem země je vlhko anebo přemýšlení, formou v lidském těle to jsou slezina, žaludek nebo svaly, životní období dospělost.

V dospělosti je člověk již ukotvený v pracovním i rodinném životě, výrazně netrpí chorobami (pokud ano, je třeba to řešit s lékařem a praktikem TČM), je to období největší jistoty a člověk by měl najít harmonii mezi činnostmi, kterým věnuje svůj čas.

Slezina v sobě uchovává duši jí. Jí (yi, 意) nám dává schopnost přemýšlet a učit se.

Nadměrné přemýšlení může oslabovat slezinu. Člověk si přestává být jistý sám sebou, nenachází řešení svých problémů. Problémy se nabalují i na fyzické úrovni, protože tělo se s nimi nedokáže vyrovnat, neumí se jich zbavit. Objeví se nadváha, celulitida či potíže s trávením.

Dlouhým učením často do pozdních nočních hodin oslabujeme yi. V mládí nám leccos projde, slezinu doplníme sladkým a ponocování doženeme spánkem. Ale v pozdějším věku se může tento způsob života projevit nesoustředěností na práci, ztrátou vytrvalosti a píle, slabým trávením, zpomaleným metabolismem, přibíráním na váze, psychickým nejistotám, zauzlováním čchi a ukládáním vlhkosti v těle.

Už nám nepomůže vyspat se a doplnit energii sladkostmi. Slezina je totiž oslabená, nepravidelným spánkem a přemírou sladké chuti ji jen více ubližujeme, není v ní dobré prostředí pro duši yi, ta nemůže plnit svůj úkol – přemýšlet, učit se, analyzovat – člověk se více utápí ve svých myšlenkách, uzavírá se a nedokáže si s problémy poradit.

Slezina řídí přepravu a přeměnu. Nejen stravy, tekutin a krve, ale všeho, co na nás působí.

Slezina transformuje jemné esence z potravy a dále ji roznáší po těle do ostatních orgánů. Poruchy trávení zažívání (pocit těžkého žaludku, nadýmání, řídká stolice, žlutavý obličej, hubnutí) jsou znakem její nedostatečné funkce.

Důležitým úkolem sleziny je udržovat rovnováhu vody v těle, tekutiny přijímá, přepravuje a vylučuje. Je-li slezina slabá, projevuje se to zadržováním vlhkosti v těle, vyskytují se edémy, hleny, průjem, celulitida.

Druhá funkce sleziny souvisí s krví. Slezina se podílí na krvetvorbě a ovládá krev tak, aby zůstala v cévách a nevylévala se mimo ně. Když je krev nedostatečně přepravována dochází ke špatnému prokrvování tkání, na první pohled je to vidět třeba na bledých rtech. Popraskané žilky, modřiny, krev ve stolici, děložní krvácení mohou znamenat opět slabou slezinu.

Čchi sleziny řídí vzestup čistého. Jestliže je slezina slabá a nedokáže zvedat čisté, strava není přeměňována a přepravována, čchi a krev nemají sílu proudit, člověk je vyčerpaný, bezvládný. Sleziny čchi se propadá dolů - dochází ke chronickým průjmům, vyhřeznutím konečníku nebo poklesu vnitřních orgánů.

Žaludek řídí příjem potravy. Dobrá chuť k jídlu znamená, že funkce je silná, nechutenství je znakem slabého žaludku. Úkolem žaludku je rozklad potravy. Natrávená potrava díky přepravní a přeměňovací funkci sleziny je měněna na jemné esence. Nestrávené zbytky potravy jsou přepravovány žaludkem dále do tenkého střeva. Oslabená funkce žaludku se projeví jako říhání nebo bolesti žaludku. Žaludek provádí spouštění kalného.

TČM klade mimořádný důraz na čchi žaludku. Pro člověka je kořenem potrava, když je mu potrava odepřena, člověk umírá (Suwen). Kořenem člověka je žaludeční čchi. Silná čchi žaludku = silné orgány zang. Síla čchi žaludku je zásadně důležitá pro existenci organismu a jeho životním pochodům.

Protiklady (spouštění kalného a vzestup čistého) jsou v jednotě, orgány společně vykonávají trávení, jsou v harmonii. To, co tělo potřebuje si vezme, co nepotřebuje vyloučí, pak správně fungují orgány země - slezina a žaludek.

Sladká chuť má harmonizující, zpomalující a uvolňující účinek. Posiluje slezinu, uklidňuje játra (hněv a netrpělivost), zvlhčuje suchost plic, zpomaluje nadměrnou aktivitu srdce. Jídla z potravin sladké chuti dodávájí energii, proto jsou vhodná při nemoci, nedostatku a chladu.

Příliš sladké chuti naopak slezinu zraňuje.

„Mám strašnou chuť na čokoládu” znamená, že slezina je vyčerpaná a jedině sladkost (=příliš sladké chuti) dokáže pomoci. Čas od času to potřebujeme, každé odpoledne ne.

Silnými chutěmi sladkostí či uzenin orgány zahlcujeme. Nevnímáme signály našeho těla, přirozené chutě neumíme rozeznat.

Posloucháme jen chtíč!

Touha po chuti nás má upozornit, že orgán není v pořádku. Vyžaduje pozornost.

My bychom je měli vyslechnout: potřebuji sladkosti, pak potřebuji dát do pořádku slezinu. Uzeniny (=příliš mnoho slané chuti) mohou ohrozit ledviny, ty pak potřebují posílit, ledviny posiluje slaná chuť. Kruh se uzavřel.

Tělo nám prostřednictvím našich chutí dává na vědomí, co opravdu potřebuje. Říká nám, kolik, kterou chuť a tepelnou povahu zrovna potřebuje.

Lépe vnímat budeme, když vyřadíme jídla přiliš silných chutí. Ranní kaši už neosladíme sirupem, chuť vařených obilovin chutnají tak sladce. Najdeme znovu přirozenou chuť jídla. Harmonii.

Chutě na sladké a slané jsou signálem, abychom zbystřili a zaměřili se na příslušný orgán.