Congee (konží) – kaše z rýže je asi nejfádnější, ale nejjednodušší a hlavně nejstravitelnější pokrm na světě. Dodá tělu nejvíce čchi a štáv a zároveň na strávení tělo spotřebuje energie velmi málo, takže se trávení zbytečně nevyčerpává.

Západní – vědecký pohled hodnotí potraviny dle obsahu látek. Stanovuje množství bílkovin, tuků, sacharidů, určuje množství kalorií, sleduje obsah vitamínů a minerálních látek. Tyto pojmy známe, ale kdo z nás (kromě lékařů či chemiků) skutečně ví, jak vypadá bílkovina?

Tradičně čínský – východní přístup hodností stravu podle toho, jak na nás působí dle jin a jangu, pěti prvků, naší konstituce, aktuálního období a akutního nebo chronického onemocnění. Pracuje s pojmy jako „zahřívá“, „ochlazuje", „doplňuje“, které mohou být našim představám bližší. Jen jsme se v těchto pojmech neučili přemýšlet v souvislosti s působením stravy.

Nejprve si dovolíme malou odbočku, která je nutná pro pochopení výrazu „orgán dle tradiční čínské medicíny“: Orgány dle čínské medicíny představují širší pojem, než je anatomický. Když mluvíme o orgánu dle TČM, myslíme tím celý jeho energetický systém, včetně souvisejících tkání, meridiánů a smyslů.

Když mluvíme o orgánu sleziny, máme tím na mysli nejen anatomický orgán a jeho fyziologii, ale také svaly, ústa, přemýšlení, přemítání.

Orgánem zodpovědným za trávení je hlavně slezina. V TČM je dobré trávení spojeno s dobrou funkcí sleziny. Vhodná strava podporuje funkci sleziny a zabraňuje vzniku nerovnováhy v těle. Vhodná strava také vede k obnovení rovnováhy.

Potrava vstupuje ústy do žaludku, tam se přeměňuje. Žaludek natrávenou „kaši" posílá dolů a slezina esenci z potravy vede nahoru. Slezina řídí přepravu a přeměnu nejen stravy, tekutin a krve, ale i mnoha podnětů zvenku, které na nás působí.

Když strava není občas nejlepší, systém sleziny by měl být schopen vyrovnat nepříznivé účinky dietetických chyb. Když nesprávné stravování trvá dlouho, organismus se vyčerpává, slezina je oslabená a regulační funkci ztrácí.

Do systému trávení vstupují i další orgány, a to nejen ty, kterými potrava prochází:

Každý z těchto orgánů může sekundárně stát za problémy s trávením. Špatné trávení může ovlivnit funkci srdce či ledvin. Škola Pi-wei-lun tvrdí, že „všechny druhy chorob mohou být vyvolány poškozením sleziny a žaludku“, více se dočtete v článku →

Podle čínské medicíny jsou zdraví a dlouhověkost podmíněné

1. zděděnou konstitucí,

2. vlivem vnějšího prostředí

3. a naším vnitřním zpracováním těchto vlivů.

Zděděnou konstituci a vitalitu juan-čchi (yuanqi) nám darovali rodiče a předkové. Její množství ovlivnit nemůžeme, ale můžeme ovlivnit její spotřebu.

Co můžeme částečně ovlivnit je vnější postředí, ve kterém žijeme. Nejsme totiž na světě sami, často neovlivníme, co se děje, reakci druhých. Ale..

Co můžeme ovlivnit zcela je způsob reakce na dění kolem nás, který si zvolíme. Jak podněty zpracováváme, záleží na našem vnitřním rozpoložení, na naší obranné (wej, wei), výživné (jing, ying) a mentální (šen, shen) čchi (qi). Vlastně to znamená, jak o sebe pečujeme cvičením, stravou a myšlením.

Úkolem tohoto pojednání je ukázat, jak můžeme opatrovat zděděnou konstituci, získat dobrou kvalitu života a možná dlouhověkost tím, co jíme.

1. Trávení je rytmus, od kterého jsme se poslední roky odklonili. Pokud vrátíme rytmus do našeho stravování, udělali jsme jeden krok k lepšímu trávení.

1. Slezina, která je hlavní hrdinkou trávení, má ráda jistotu, je zvyklá na pravidelné porce z hlediska času i množství, nemá ráda extrémy. Slezině neprospějeme moc horkým, moc studeným (to je třeba pečená kachna se zelím a studeným pivem), moc rychlým (bagetou snědenou při chůzi mezi zastávkou tramvaje a metra) ani pomalým (odpočíváním a přemítáním). Snad to pro ilustraci stačí.

1. Když jíme, tak u toho neděláme nic jiného. Svou mysl soustředíme na to, co máme na talíři. Jen tak nejlépe využijeme energii potravin, všechny jejich vlastnosti, o kterých jsme si povídali. U jídla sedíme, hodně žvýkáme. Můžeme si o jídle povídat nebo přemýšlet, jak bychom ho připravili příště jinak.

1. Jíme, co roste tady. Vychutnávejte hlavně to, co roste v našich zeměpisných šířkách, to je pro naše těla to nejlepší a občas si dopřejte exotické chutě.

1. Zkuste zařadit potraviny málem zapomenuté – žito, pohanka, jáhly, čočka, fazole, tuříny, kapusty, zelí, ředkve, kadeřávek, pórek, slunečnicová nebo dýňová semínka, vlašské nebo lískové ořechy. Zkuste klíčit a kvasit.

1. Nejvíce čchi mají potraviny čerstvé, které neuputovaly tisíc mil, které kvůli cestě nebyly podtržené jako nezralé.

1. Jíme, co roste teď. Na jaře zařazujeme třeba klíčky nebo zelené listy pampelišek. V létě se zchladíme rajčátky nebo okurkou, tolik nevaříme, sluníčko vaří dostatečně. Na podzim jíme kořenovou zeleninu, ředkve. V zimě třeba pórek nebo kadeřávek. Plody zavařujeme nebo kvasíme.

1. Hledejte v jídlu nástroj pro kvalitní život, partnera v prevenci a pomocníka při léčbě různých nemocí. Nehleďte na něj jako na zdroj kalorií a nutnou hmotu pro utišení hladu.

1. Taoistická filosofie, ze které TČM vychází, je založená na rovnováze dvou protikladných principů, kterým říkáme jin a jang. Ta jin a ten jang jsou nerozluční a přitom zcela odlišní. Jeden bez druhého nemohou být, jen společně tvoří jednotu. Jin ke své existenci potřebuje jang, jang nemůže být bez jin.

1. Co si například představit pod jin a jangem?

Pro stanovení, co je jinové a co jangové potřebujeme kritérium, například:

V životě nám stačí, když budeme vědět, že jeden element se vyrovnáváme druhým protikladným:

Jin-jangové rozdělení nemusí být vždy jednoznačné, proto u potravin sledujeme více vlastností.

Monáda - zobrazení jin a jangu. Každá jin má v sobě svůj jang, každý jang obsahuje svou jin.

Vezmeme si na pomoc kvality, které sleduje tradiční čínská medicína a kalorie, tuky, cukry a bílkoviny tentokrát vynecháme.

Termická povaha jsou tepelné vlastnosti jednotlivých potravin. Neznamená to, zda je čaj horký nebo studený. Termická povaha je energetické působení v těle a tepelnou úpravou můžeme jejich působení částečně posunout určitým směrem.

Chuť má větší význam, než jen chuťový vjem. Chuť dle TČM je účinek, který s sebou potravina nese a proces, který vyvolává. Pocitová chuť na jazyku se nemusí shodovat s funkční chutí, například cukr je sladký, sladká je třeba i rýže nebo mrkev.

Rozeznáváme chutě: kyselou, hořkou, sladkou, ostrou a slanou.

Každou chuť více popisujeme v článcích věnovaným jednotlivých prvků a orgánů.

Které orgány a jejich systém potravina ovlivňuje. Není to jen cesta, kudy potravina prochází, ale které orgány její energie ovlivní.

Potravina vstupuje do orgánových systémů: játra, žlučník, srdce, tenké střevo, slezina, žaludek, plíce, tlusté střevo, ledviny, močový měchýř.

Více se rozepisujeme v článcích věnovaným jednotlivým prvků a orgánů

Chutě jsou jedna z vlastností, které čínská medicína zkoumá u potravin. Ne vždy chuť dle TČM souvisí s chuťovým vjemem, ten totiž může být z různých důvodů omezen. Chuť dle TČM je účinek, který s sebou potravina nese a proces, který vyvolává.

Každý orgán dle čínské medicíny je zhmotněním určité energie čchi. Této formě říkáme prvek nebo hybatel. Tyto hybatelé stojí za proměnami energie čchi.

Energie čchi má kořeny ve vodě, přeměňuje se ve dřevo, pak v oheň, následně zemi, pak v kov a nakonec opět končí ve vodě, celý koloběh se takto opakuje donekonečna. Říkáme tomu koloběh pěti hybatelů (elementů nebo prvků). Ke každému hybateli je přirazen orgán ve smyslu TČM. Kdy a jak orgány podporovat, jsme sepsali do jednotlivých článků:

Pentagram - zobrazení proměn pěti prvků neboli hybatelů.