Na rozdíl od kolegů z moderní (západní) medicíny, praktik TČM užívá především své smysly, znalost jednotlivých diagnostických metod a syndromologie dle TČM. Lidské tělo k nám mluví prostřednictvím příznaků, má svůj jedinečný jazyk.

Prostřednictvím pozorování, dotazování, poslechu i pohmatu by měl praktik TČM dospět k základní diagnóze osmeré osnovy. Osmerá osnova odpovídá na dotazy jako:

Tu první se člověk učí celý život, ale základní hmatové pocity jsou dostupné každému. V kostce řečeno pulz hluboký, slabý, tenký bude spíše prázdnota, vnitřní problém a chlad. Pulz povrchní, silný, široký bude spíše plnost, povrchní problém a horko.

Život však bývá mnohem komplikovanější a vyznat se ve všech příznacích pacienta a jeho života může být docela složité.

Když člověk vyplazuje jazyk, odhaluje své srdce. Na jazyku se vykreslují informace, které Šenu (duši srdce, Shen) sdělili jeho rádci (duše dalších čtyř orgánů) a Šen je zaznamenal do lékařské dokumentace - na náš jazyk.

Jazyk ale nemá povinnost ukazovat přímočaře, co se děje.

Mohou být různé kombinace škodlivin, které se vzájemně ruší, nebo na sebe nasedají jako vrstvy a křičí jen ta nejakutnější nebo nejpovrchnější. Smysl čínské medicíny je v celistvém pojetí organismu, závěry vyvozujeme z celku všech příznaků a dat.

Proto musíme pracovní diagnózu ověřovat pulzem a jazykem a vše musí hrát dohromady, dávat logickou souvislost, abychom poznali,

Jednoduše řečeno, zda máme doplňovat prázdnoty, nebo naopak rozhánět plnosti a stagnace, případně jak vše správně zkombinovat.

Celá disciplína je dovednost, kterou si terapeut osvojuje již při studiu ve škole tradiční čínské medicíny a zdokonaluje praxí.

Oproti pulzové diagnostice je diagnostika z jazyka jednodušší na učení a pozorování stavu. Další výhodou je, že jazyk nebývá ovlivněn krátkodobými výkyvy, jako je nervozita.

Naopak reakce na změny se na jazyku neprojeví tak rychle, jako třeba u pulsu při akupunkturním ošetření, tam cítíme reakci okamžitě.

Na druhé straně, pokud pacient před vyšetřením sní borůvky, červenou řepu, kuře na kari, zruší tím přirozenou barvu jazyka. Stejně tak antibiotika a některé další léky mají příliš drastický účinek na jazyk.

Zobrazení orgánů na jazyku Černá - ledviny, močový měchýř a střeva; Zelená – játra a žlučník; Oranžová – slezina, žaludek; Šedá – plíce; Červená – srdce.

K samostudiu diagnostiky jazyka doporučujeme knihu od Giovanni Maciocii Diagnostika jazyka podle tradiční čínské medicíny. V knize najdete popisy aspektů jazyka a jejich význam pro stanovení diagnózy, řadu popisných perokreseb, 59 barevných fotograficí ilustrujících typy jazyka s anamnézami, praktické použití diagnostiky v praxi.

Diagnóza pomocí pozorování jazyka byla důležitá již za dynastie Šang (Shang, 16.stolení př. n. l – 1066 př. n. l.)

Na pozorování informací má terapeut jen 15–20 sekund, pak se jazyk začne zabarvovat do červena a ztrácí se vypovídací schopnost. Proto je nutné vyšetřovat jazyk v krátkých intervalech.

Barvu jazyka mohou ovlivňovat některé potraviny, obzvlášť ty s potravinářskými barvivy, čaj nebo káva, kořeněná jídla. Kouření zabarvuje povlak do žluta. Klient by měl být informovaný o tom, co nekonzumovat před vyšetřením.

Vzhled jazyka mohou ovlivnit některé léky – antibiotika, kortikosteroidy, diuretika nebo cytostatika. Terapeut by měl vědět, které léky klient užívá.