Co vidí terapeut čínské medicíny na jazyku? Jazyk o nás může prozradit mnohem víc, než si myslíme. Terapeut tradiční čínské medicíny z něj totiž umí vyčíst, kde se v těle vyskytuje problém a proč, ale samozřejmě se znalostí čínské medicíny a její filosofie.

1995 let zkušeností s TČM
Jana je Terapeutka TČM a antroposofické medicíny. Je absolventka PřF Olomouc, Londýnské školy homeopatie. Je jedna z prvních absolventek 1. školy TČM

Praktický průvodce světem našich bylinek využitelný každým, kdo se zabývá tradiční čínskou medicínou a jejím praktickým využitím v našich neorientálních podmínkách. V knize najdete 58 bylinek běžně používaných v západním světě včetně barevných fotografií. U každé z bylinek jsou uvedeny informace týkající se její energie, funkce a indikace, tropismu, dávkování, přípravy i kontraindikace.

Kniha Cycles of Qi vysvětluje základy akupunktury podle kmenů a větví. Uvádí klinické aplikace při úpravě obvyklých nerovnovážných stavů, použití výpočtu kmenů a větví dle tradiční metody. Součástí knihy jsou klinické studie a výsledky léčby s použitím systému kmenů a větví.

Tato významná nová kniha, kterou napsal světoznámý autor a učitel G. Maciocia, je všeobsažným, snadno přístupným a bohatě ilustrovaným průvodcem diagnostikou v čínské medicíně. Klade důraz na problémy a symptomy „skutečného světa" a přitom staví praxi nad teorii. Diagnostika pozorováním je podrobně rozebrána na úrovni dosud v západních učebnicích čínské diagnostiky nevídané, jako pomůcka je přidána řada kreseb a fotografií. Diagnostika dotazováním je vždy pojednána z hlediska západních pacientů a je doplněna řadou kazuistik z autorovy vlastní klinické praxe. Kniha provede studenty i praktiky od základů diagnostiky až po její vytříbenější úrovně.
Na rozdíl od kolegů z moderní (západní) medicíny, praktik TČM užívá především své smysly, znalost jednotlivých diagnostických metod a syndromologie dle TČM. Lidské tělo k nám mluví prostřednictvím příznaků, má svůj jedinečný jazyk.
Prostřednictvím pozorování, dotazování, poslechu i pohmatu by měl praktik TČM dospět k základní diagnóze osmeré osnovy. Osmerá osnova odpovídá na dotazy jako:
Je to plnost nebo prázdnota?
Je to akutní zevní problém nebo chronická vnitřní nerovnováha?
Pomáhá teplo či chlad?
Nakonec dospějeme ke dvěma základním kategoriím čínské taoistické filosofie - je to jin nebo jang?
Tu první se člověk učí celý život, ale základní hmatové pocity jsou dostupné každému. V kostce řečeno pulz hluboký, slabý, tenký bude spíše prázdnota, vnitřní problém a chlad. Pulz povrchní, silný, široký bude spíše plnost, povrchní problém a horko.
Život však bývá mnohem komplikovanější a vyznat se ve všech příznacích pacienta a jeho života může být docela složité.
Když člověk vyplazuje jazyk, odhaluje své srdce. Na jazyku se vykreslují informace, které Šenu (duši srdce, Shen) sdělili jeho rádci (duše dalších čtyř orgánů) a Šen je zaznamenal do lékařské dokumentace - na náš jazyk.
Jazyk ale nemá povinnost ukazovat přímočaře, co se děje.
Mohou být různé kombinace škodlivin, které se vzájemně ruší, nebo na sebe nasedají jako vrstvy a křičí jen ta nejakutnější nebo nejpovrchnější. Smysl čínské medicíny je v celistvém pojetí organismu, závěry vyvozujeme z celku všech příznaků a dat.
Proto musíme pracovní diagnózu ověřovat pulzem a jazykem a vše musí hrát dohromady, dávat logickou souvislost, abychom poznali,
zda máme zahřívat či ochlazovat a kde,
zavlažovat či vysušovat a kde,
zda máme jednat rychle a důrazně, nebo naopak pomalu a opatrně.
Jednoduše řečeno, zda máme doplňovat prázdnoty, nebo naopak rozhánět plnosti a stagnace, případně jak vše správně zkombinovat.
Celá disciplína je dovednost, kterou si terapeut osvojuje již při studiu ve škole tradiční čínské medicíny a zdokonaluje praxí.
Oproti pulzové diagnostice je diagnostika z jazyka jednodušší na učení a pozorování stavu. Další výhodou je, že jazyk nebývá ovlivněn krátkodobými výkyvy, jako je nervozita.
Naopak reakce na změny se na jazyku neprojeví tak rychle, jako třeba u pulsu při akupunkturním ošetření, tam cítíme reakci okamžitě.
Na druhé straně, pokud pacient před vyšetřením sní borůvky, červenou řepu, kuře na kari, zruší tím přirozenou barvu jazyka. Stejně tak antibiotika a některé další léky mají příliš drastický účinek na jazyk.

Zobrazení orgánů na jazyku Černá - ledviny, močový měchýř a střeva; Zelená – játra a žlučník; Oranžová – slezina, žaludek; Šedá – plíce; Červená – srdce.

K samostudiu diagnostiky jazyka doporučujeme knihu od Giovanni Maciocii Diagnostika jazyka podle tradiční čínské medicíny. V knize najdete popisy aspektů jazyka a jejich význam pro stanovení diagnózy, řadu popisných perokreseb, 59 barevných fotograficí ilustrujících typy jazyka s anamnézami, praktické použití diagnostiky v praxi.
Diagnóza pomocí pozorování jazyka byla důležitá již za dynastie Šang (Shang, 16.stolení př. n. l – 1066 př. n. l.)
Na pozorování informací má terapeut jen 15–20 sekund, pak se jazyk začne zabarvovat do červena a ztrácí se vypovídací schopnost. Proto je nutné vyšetřovat jazyk v krátkých intervalech.
Barvu jazyka mohou ovlivňovat některé potraviny, obzvlášť ty s potravinářskými barvivy, čaj nebo káva, kořeněná jídla. Kouření zabarvuje povlak do žluta. Klient by měl být informovaný o tom, co nekonzumovat před vyšetřením.
Vzhled jazyka mohou ovlivnit některé léky – antibiotika, kortikosteroidy, diuretika nebo cytostatika. Terapeut by měl vědět, které léky klient užívá.
Na špičce jazyka se zobrazuje kondice srdce a plic.
Po levém a pravém okraji stav jater a žlučníku.
Ve středu se dozvíme více o slezině a žaludku.
Na kořeni jazyka vyčteme informace o ledvinách, močovém měchýři, tlustém a tenkém střevě, pohlavních orgánech.